
O bíglovi
| Velikost, typ psa: |
Stvoření veselé a plné života, překypující energií, zároveň milující jídlo a spánek. Velikost tak akorát, v kohoutku mezi 33 a 40cm, vejde se do auta, do postele, pod stůl.. a je ho plná zahrada. Je krásný ve výstavním kruhu, náruživý na stopě v lese, rychlý při coursingu nebo agility. Poslední zmiňovaná činnost byla vždy spojována hlavně s tzv. "poslušnými plemeny", jako jsou border kolie, šeltie a jim podobná plemena. Nicméně když se podíváte na letošní výsledky mistrovství republiky v agility, uvidíte bígla na stupních vítězů, 3. místo v celkovém pořadí! Bígl není vůbec hloupý pes. Právě naopak. Možná proto má tolik lidí problém se s ním domluvit :-). |
| Krmení: |
Ani co se stravy týče, není to zpravidla s bíglem problém. Alespoň ti moji zbaští všechno, kromě syrové cibule a slaných oliv. Vzhledem k tomu, že bígl je dost aktivní, vyplatí se kupovat kvalitní krmivo bohaté na bílkoviny a všechny vitamíny. Kdo má čas, tak vaří zpravidla kuřecí maso, zeleninu a rýži. Kdo času tolik nemá, nebo má doma největší hrnec o objemu 1 litr, ten kupuje granulky - nekomerční značky, tedy ne granule, které koupíte v každém hypermarketu, ale spíše něco ze sortimentu specializovaných prodejen nebo e-shopů. |
| Srst, zbarvení: |
Srst bígla nevyžaduje zvláštní péči, jen občas prokartáčovat a v období línání denně kartáčovat :-). U nás se můžete potkat s několika barevnými variantami. Bicolor, tricolor, harepied. Pokud vyrazíte někam dál po Evropě, určitě potkáte i bígly zbarvené tzv. mottle (tečky v bílé srsti).... |
| Temperament, výchova: |
Bígl je vždy usměvavý a zpravidla dobře naladěný pes. Hodí se pro aktivnější lidi, kteří mu poskytnou dostatek zábavy. Záměrně neuvádím "pohybu", jelikož pouze o tom to fakt není. Jako každý pes potřebuje i bígl nejen lítat po lese a po parku, ale hlavně čas svého pána, který se mu věnuje. Líp je na tom pes, který bydlí v paneláku a pán si ním třikrát denně zajde ven, hází mu balonek a pak se v obýváku přetahují o uzlík, nežli pes, který je celý den na velké zahradě sám. Co se týče štěněte, často slýcháme názor, že bíglátko "občas něco rozkouše...". Inu a které štěně ne? Jak říkal kdysi můj šéf v práci: "kolegové, všechno je to jen o přípravě". Můj první bígl, bílice Barunka, dostala u nás doma in memoriam přezdívku "Divá Bára" - opravdu byla dost temperamentní. Avšak celé naše soužení s uskákaným a neustále kousajícím a prchajícím bíglím vejrostkem však mělo původ spíše v naší nezkušenosti, než v její divokosti. Až nyní, když už mi rukou prošlo páté bíglí mimi a Bára se na nás dívá z bíglího nebe, troufám si říct, že tuším, jak na ně. Jen tuším. Pravda, minulý týden jsem díky své nepozornosti přišla o pantofle, ale to je nic proti tomu, co kdysi dokázala vyvést Barunka. Pokusím se shrnout své dosavadní poznatky vycházející z desetiletého působení bígla v naší rodině a troufám si tvrdit, že u většiny plemen platí totéž: |
1. Bígl se nesmí nudit. Jakmile se nudí, je zle. Zpravidla zařve to, co máte velmi rádi: oblíbená kniha, dřevěný suvenýr z daleké cesty, čalounění pohovky.. Pokud je páníček celý den v práci a bígl je sám, hledá si zábavu. Takže ideální je vymezit bígloušovi prostor, kde bude ten den trávit - předsíň, nebo nějaká jiná místnost, kde hrozí nejmenší škody a nechat mu tam spoustu hraček a věcí "na zničení". Obzvláště prťata potřebují pořád něco hlodat, takže různé žvýkací kůže atd. poslouží jako náhrada za starožitný nábytek. Rozhodně se mi nevyplatilo nechat Barunce k dispozici celý byt! Pokud si myslíte, že ponecháním bígla celý den bez dozoru na zahradě je výhra, jste na omylu. Tedy v případě, že máte skutečně zahradu, o kterou se staráte a zkrášlujete ji. Mladý bígl je mistr v řezu ovocných i neovocných stromků, dále růží a okrasných keřů. Co nejde rozkousat, to vyhrabe, a to opakovaně, přičemž počet "vyhrabání" rovná se počtu "znovuzasazení"+1. Vyplatí se investovat do oplocení a plůtků okolo rostlin, jež hodláte zachovat. Nevyplatí se investovat do exotických exemplářů. Zde musím znovu podotknout, že výše uvedené se netýká jen bíglů, ale mladých temperamentních psů celkově. Vidím to u sousedů, jejichž jedináček maďarský ohař zvládá levou zadní to, co moje čtyřčlenná parta. |
2. Buď bude po mým, nebo bude po mým (slovy psího psychologa pana Desenského). Pokud po psovi něco chci, tak to musím dostat. U bígla obzvláště platí, že důslednost je základ úspěchu. Pokud tedy chci, aby si sedl, zavelím "sedni" a psa donutím sednout. Neopakuji to třikrát, neprosím, neukecávám, neřvu, nezuřím... prostě ho posadím a pochválím nebo odměním, vesele, nadšeně až afektovaně, protože hlasová intonace dělá divy. |


krásny dess!